Způsoby objevu
Exoplanety jsou objevovány obrosvkými dalekohledy a spektrografy, které se jak už nacházejí na Zemi, tak i na orbitě kolem Země. Tyto dalekohledy musí pozorovat několik hvězd a poté za pomoci určitých metod se vyhodnotí, zda kolem některé z hvězd obíhá exoplaneta. Hodně je využívána metoda změny radiální rychlosti, kdy pozorujeme, že se od nás pozorovaný objekt, který se od nás vzdaluje, tak se zvětšuje. Pokud se vzdaluje hvězda a planeta se na opak přibližuje, tak se i mění spektrální čáry. Další velmi často využívanou metodou je tranzitní metoda. Při pozorování hvězdy je možné spozorovat výkyv v jasu hvězdy, což znamená, že kolem hvězdy právě obíhá exoplaneta.
Vzdálenost cizí hvězdy od naší se dá také efektně spočítat. K výpočtu vzdálenosti se používá tzv. paralaxa. Paralaxa je úhel, který označuje zdánlivý posun polohy bodu vzhledem k pozadí při pozorování ze dvou míst. Za pomoci pak jednoduché trigonometrie jsme schopni dopočítat vzdálenost jiné hvězdy.
HARPS
HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) je mřížkový spektrograf. Byl naistalován do observatoře v Chile v roce 2002 a je funkční již od roku 2003. Tento mřížkový spektrograf využívá dvě difrakční mřížky, které jsou vzájemně pootočené o 90° a jsou umístěny blízko vedle sebe. Tento spektrograf využívá především při svém objevu dalších exoplanet změnu radiální rychlosti hvězdy. Od roku 2003 do roku 2017 má potvrzeno přes 130 objevených exoplanet, což z něj dělá druhý nejefetivnější "hledač" planet.
Keplerův vesmírný dalekohled
Keplerův vesmírný dalekohled je nejúčinější dalekohled při hledání exoplanet. Je funkčí již od roku 2009 a za tuto dobu objevil již přes 2000 exoplanet. V roce 2009 byl společností NASA vypuštěn do vesmíru a je ze Země operován. Kepler je také součástí stejnojmeného programu NASA, který pátrá po obyvatelných planetách, pro si lze povšimnout, že některé exoplanety jsou pojmenované po Kepleru. Kepler neustále sleduje ve svém zorném pole 145 000 hvězd a k objevu exoplanet využívá trazitní metodu. Keplerův vesmírný dalekohled váží necelou jednu tunu. Obsahuje dalekohled Schmidtova typu, který se skládá z přední korekční desky (čočky) o průměru 0,95 m a primárního zrcadla o průměru 1,4 m. Jeho celková délka činí 4,7 m s průměrem 2,7 m.
